RSS

Závod v pražské Jungli zahájil Český pohár v boulderu 2024

Na pražské stěně Jungle Letňany proběhlo první kolo Českého poháru v boulderu. Během dvou dní se zde vystřídaly všechny kategorie. Hlavní kategorii dospělých ovládli mladé naděje Lukáš Mokroluský a Viktorie Konečná. V sobotu 17. 2. odstartoval prvoligovou sezónu ve sportovním lezení závod Českého poháru v boulderu pro kategorie dospělých a mládeže. V neděli pak následovaly nejmladší kategorie U14.   Český pohár v boulderu 2024 První závod sezóny je obvykle plný očekávání a překvapení. Vzhledem k tomu, že dochází k postupům závodníků do vyšších věkových kategorií, jsou především stavěči postavení před nelehký úkol, připravit cesty odpovídající náročnosti. Tohoto úkolu se ujmul prověřený tým ve složení Jenda Šolc, Vojta Trojan a Anežka Radouchová, které doplnil také mladý Franta Danda.   Jak je již zvykem, závodí se jednokolově, pouze pro kategorii dospělých jsou připravena dvě kola - kvalifikace a finále.  Celý závodní víkend zahájili závodníci U16, nejprve chlapci a následně dívky. Obtížnost i charakter boulderů byli pro kluky dobře trefeny správně a závodníci se tak poměrně dobře rozřadili. Je ale třeba zmínit, že v kolmicích často rozhodovala výška závodníků. Pouze jeden závodník - Vašek Svoboda zvládl posbírat všechny topy a s přehledem si tak zajistil své první vítězství! V patách mu byl pouze Timotej Čermák, který získal plný počet zón, ale o jeden top méně. O třetím místě rozhodoval počet pokusů, jelikož hned třem závodníkům se podařil stějný zápis: 4 topy a 5 zón. Právě pokusy tak na bednu vynesly Zdeňa Stracha.    Pro děvčata byly připraveny poněkud jednoduché pohybové bouldery. Ty pak  doplňovaly silové problémy, které holky alespoň částečně rozřadily. Hned čtyři závodnice si dolzely pro plný počet topů i  zón, ale jak dobře víme, na stupních vítězů jsou jen tři místa, a tak i zde rozhodoval počet využitých pokusů. Vítězkou kategorie se stala Adéla Bodanská, kterou moc dobře známe jako skvělou závodnici již z dětských kategoriích U14. Za Áďou se zařadila Vanda Chaloupková a Slovenka Tamara Urdová.   U16 1. Adéla Bodanská, Václav Svoboda 2. Vanda Chaloupková, Timotej Čermák 3. Tamara Urdová (SVK),  Zdeněk Strach  Následovala kvalifikace žen, v rámci které startovaly také dívky U18 a U20. Vzhledem k tomu, že bouldery byly připraveny poměrně jednoduché, bylo opět potřeba zvolit taktiku co nejmenšího množství pokusů. Celkem 11 závodnic prošlo závodem s čistým štítem, tedy plným počtem topů i zón, Ani tento, zdánlivě nejlepší možný výsledek, tak nebyl zajištěním postupu do finále, kde je pouze 8 míst! Vzhledem k tomu, že mezi těmito 11 dívkami byly také dvě slovenské závodnice, bylo finále doplněno o dvě Češky, které se umístily na 9. a 10. místě, tak aby byl ve finále plný počet (8) českých závodnich. Právě slovenské závodnice se ukázaly jako opravdu kvalitní konkurentky a zabraly si vedoucí pozice jak v jednotlivých mládežnických kategoriích, tak v postupovém pořadí žen, kde se zařadily hned za Elišku Adamovskou. Podobný scénář jsme viděli také v následné kvalifikaci mužů, kde získalo plný počet zón i topů sedm závodníků a o posledním postupujícím se rozhodovalo na základě množství pokusů mezi šesticí lezců se zápisem 5 topů, šest zón. Z kategorie U18 si nejlépe vedl Lukáš Mokroluský a z kategorie U20 Naimji Lysander.    U18 1. Lea Slobodová (SVK), Lukáš Mokroluský  2. Tereza Martincová, Jan Štípek 3. Lucie Vojáčková, Jaroslav Šikula    U20 1. Sára Šimeková (SVK), Lysander Naimji 2. Arina Jurčenko, Štěpán Bulena 3. Adéla Koňaříková, Šimon Bartáček   Ve finálovém kole, které bylo na programu v sobotu večer společně pro muže i ženy, obtížnost boulderů značně přituhla a zejména muži měli co dělat, aby si sáhli alespoň na zóny. Jako průstupné se ukázaly jen první a čtvrtý boulder, ve druhém všechny kluky vyškolik nepříjemný zved ze zóny, který byl pro přítomné závodníky nepřelezitelný, stejně jako celý boulder číslo tři. Nejlepšího výsledku dosáhli Lukáš Mokroluský a Šimon Potůček. Ti oba zapsali dva topy a jednu zónu, Lukáš ovšem na výrazně nižší počet pokusů, díky čemuž se stal vítězem prvního kola ČP. O třetí místo usilovali Martin Stráník a Honza Štípek, kteří dolezeli se zcela totožným výsledkem jeden top a dvě zóny na dva pokusy. V tomto případě tak rozhodl výsledek z kvalifikace, který zajistil bronz Martinovi.    O něco dostupnější byly bouldery připravené pro ženy, ačkoliv i ony měly v mnoha případech co dělat dosáhnout alespoň na zóny. Naprosto suverénně se předvedla mladá závodnice Viktorie Konečná, které záludné bouldery očividně dobře sedly a jako jediná získala plný počet topů a zón! S třemi topy a 4 zónami se za Viki zařadily Slovenka Lea Slobodová a Eliška Adamovská.   ženy / muži 1. Viktorie Konečná, Lukáš Mokroluský 2. Lea Slobodová (SVK), Šimon Potůček 3. Eliška Adamovská, Martin Stráník     Finálové kolo se vysílalo také online: Vložený kód <iframe width="560" height="315" src="https://www.youtube.com/embed/-mT-HJqTFB0?si=Lg2S37NjuqnXIvHC" title="YouTube video player" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" allowfullscreen></iframe>   Český pohár U14 v boulderu 2024 Nedělní závody zahájila kategorie U10, pro kterou bylo připraveno šest boulderů - tři kolmice, kde bylo cílem prověřit technickou zdatnost a tři převislejší, kde se předvedli ve skocích, silovějších krocích a zakomponovaný byl i jeden vypečený trik přes koleno. Účast byla v této kategorii nižší než jsme zvyklí a i díky tomu stačili na vítězství 4 topy a 6 zón. To se ovšem podařilo většině závodníků a tak i zde rozhodoval počet pokusů na jejich získání.    U10 1. Antonie Žaludová, Samuel Kocánek 2. Michaela Lounková, Filip Kauer 3. Nela Cibulková, Damián Obr   Větší účast jsme zaznamenali v kategorii U12, kde se především chlapci rozřadili poměrně dobře a ačkoliv se v podání většiny závodníků zdálo, že bouldery jsou možná až moc těžké, někteří dokázali, že si s takovým soustem umí poradit. Plný počet topů získal Kryštof Rataj, v dívkách dosáhla nejlepšího výsledku Sierra Harpur.   U12 1. Sierra Harpur, Kryštof Rataj 2. Edita Matoušková, Tomáš Králík 3. Klaudie Kaplan, František Dušátko   Ještě o něco více se topovalo v nejstarší kategorii U14, kde byl pro medailové umístění čistý zápis téměř povinností. Vítězi se stali Elen Strculová a Maxmilián Suchan.   U14 1. Elen Strculová, Maxmilián Suchan 2. Veronika Harmáčková, David Suchý 3. Ema Smékalová, Boris Kuzma       Komopletní výsledky všech kategorií naleznete zde. Kompletní fotogalerii 1. ligy 2024 naleznete zde.   Další závod nás čeká 24. 2. 2024 v Brně, kde se bude konat 1. kolo ČP v rychlosti.   M. Košatková, ČHS

Novinky ve vzdělávání instruktorů a trenérů

V roce 2022 jsme představili nový systém trenérského vzdělávání. V návaznosti na něj jsme nyní připravili novinky, které se týkají hlavně nižších úrovní instruktorského vzdělávání a propojují je se vzděláváním trenérů. Novinky začnou platit již v roce 2024 a jsou motivovány snahou více propojit instruktorské a trenérské vzdělávání, usnadnit zájemcům s instruktorským vzděláním získat živnostenský list a celkově vyjít vstříc potřebám oddílů a členů.  Rok 2024 dále přináší i  změnu v platnosti instruktorských kvalifikací a nově zavádí licence, které již platí pro trenéry.    Kvalifikační standardy MŠMT pro instruktory Širším rámcem změn jsou kvalifikační standardy MŠMT pro kvalifikace Instruktor/ka lezení na umělých stěnách a Instruktor/ka lezení na skalách, které byly schváleny na podzim 2020.  Kvalifikační standard znamená, že stát definuje, co musí umět člověk, který chce pracovat jako instruktor lezení, či přesněji řečeno, jaké musí mít znalosti, aby mohl složit zkoušku u “autorizované osoby”, která je nezbytnou podmínkou pro získání živnostenského oprávnění pro práci instruktora.   Autorizovanou osobou je právnická nebo fyzická osoba, která má na základě rozhodnutí MŠMT právo pořádat zkoušky a udělovat kvalifikaci dle uvedeného standardu. Autorizovanou osobou je i ČHS.   Výše uvedené kvalifikační standardy a z nich vyplývající požadavky na znalosti z velké části odpovídají instruktorskému vzdělání ČHS - Instruktor lezení na umělé stěně (CWI) a Instruktor sportovního lezení (SCI). Kvalifikační standardy obsahují navíc i další témata, například pedagogiku, psychologii, anatomii i fyziologii. Tato doplňující témata umožňují průnik mezi vzděláváním pro trenéry a instruktory.    Nabídka vzdělávacích seminářů pro instruktory CWI, SCI a trenéry C Nově přicházíme s nabídkou nepovinných seminářů, které kompletně připraví zájemce ke zkouškám pro kvalifikace Trenér sportovního lezení - úroveň C, Instruktor lezení na umělé stěně (CWI) a Instruktor lezení na skalách (SCI). Zájemci si budou moci vybrat ze seminářů napříč instruktorským a trenérským zaměřením. Semináře přímo navazují na stávající kurzy CWI, SCI a trenérské vzdělání C. Nabídka seminářů je velmi široká, aby si každý dle svých potřeb vybral z metodických, nebo trenérských témat. Novinkou je, že semináře budou otevřené pro zájemce už od 16 let. Pro zkoušky bude i nadále nutná zákonná věková hranice 18 let.   Zkoušky - Pro instruktorské kvalifikace CWI a SCI budeme nově nabízet jen zkoušky dle kvalifikačního standardu - u autorizované osoby - ČHS. - Zájemci o kvalifikaci Trenér C budou i nadále skládat zkoušku u ČHS. - Zkoušky pro instruktory RCI, HAL i pro trenéry B zůstávají beze změn.   Podstatné je, že ke zkouškám pro kvalifikace instruktor CWI, SCI a trenér C se budou moci členové ČHS přihlásit i v případě, že neabsolvovali žádný z nabízených seminářů, ale potřebné znalosti a zkušenosti získali jinde.   Ti, kdo absolvují vybrané kombinace seminářů, budou mít zkoušku zdarma: - zkouška trenér C: CWI1 (nebo instruktorská kvalifikace), Pedagogika a psychologie, Anatomie a fyziologie - základní lezecký pohyb, Lezecký trénink, Sportovní trénink - zkouška instruktor CWI: CWI1, CWI2, První pomoc - zkouška instruktor SCI: SCI1, SCI2, První pomoc   Doporučené semináře pro jednotlivé kvalifikace:   Ceny seminářů a kurzů Ruku v ruce s novým systémem vzdělávání jde i cenotvorba seminářů, kurzů a zkoušek. Dlouhodobě se potýkáme s problémem, že vzdělávání, které nabízí ČHS, neslouží potřebám oddílů a svazu v míře, která by byla potřebná. Jednou z příčin jsou i plošně dotované ceny kurzů či doškolení, které deformují nabídku vzdělání i poptávku ze strany členů, a hlavně neodpovídají vysoké kvalitě vzdělání, které ČHS nabízí.  Z těchto důvodů jsou od roku 2024 ceny instruktorského vzdělávání nastaveny stejně jako ceny trenérského vzdělávání, tj. jsou odvozeny od skutečných nákladů na jeho realizaci. Změna cen se týká všech vzdělávacích akcí, tj. seminářů, kurzů i doškolení. Základem pro výpočet výše kurzovného je částka 1500 Kč za osobu a den.    Kvalifikace a licence Novinkou v celém systému instruktorského vzdělávání je zavedení pojmů kvalifikace a licence a stanovení jejich platnosti, které již funguje v oblasti trenérského vzdělávání.   Trenérská či instruktorská kvalifikace je dosažená odborná úroveň, která je zakončena příslušnou zkouškou. Kvalifikace, kterou člen získá složením předepsané zkoušky, je vždy bez omezení platnosti. Pro instruktory to zcela nově znamená, že již nemusí absolvovat povinná doškolení, pokud chtějí pracovat jako instruktoři v oddílech.   Trenérská či instruktorská licence je oprávnění k výkonu činnosti v ČHS, kterou uděluje ČHS členům na základě jejich kvalifikace a splnění dalších podmínek stanovených níže uvedenou směrnicí. Licence je vždy časově omezená, a to na 5 let, a člen si ji může prodlužovat. Platné licence jsou již nyní požadovány např. u trenérů ve sportovních střediscích mládeže. Nově se licence zavádí i pro instruktory, kdy bude požadována např. u instruktorů působících v Garantovaných horoškolách (požadavky budou upřesněny později).   To, že instruktorská kvalifikace nebude časově omezena, neznamená, že si instruktoři nebudou moci prohlubovat a aktualizovat své znalosti a dovednosti. Instruktorům, stejně tak jako trenérům, poskytneme širokou nabídku doškolení. Jedním z důvodu pro toto rozšíření nabídky je právě sblížení vzdělávání instruktorů a trenérů - jsou zde témata, která jsou logickým rozšířením práce instruktora i trenéra (například pedagogika a psychologie).   Celý systém vzdělávání, kvalifikací a licencí instruktorů i trenérů upravuje  nová Směrnice o trenérech a instruktorech ČHS   Změn je hodně a jsou zásadní. Nicméně věříme, že variabilita nabídky přispěje k vysoké kvalitě vzdělávání ČHS, na kterou už jsme si zvykli a jsme na ni právem hrdí.   V případě nejasností nebo dotazů se nebojte obrátit na Komisi vzdělávání: - Břetislav Brodský, předseda komise - bretislav.brodsky@horosvaz.cz (odborné a technické dotazy) - Monika Petrová - vzdelavani@horosvaz.cz, monika.petrova@horovaz.cz (organizačníj záležitosti)     B. Brodský, komise vzdělávání  

Výstupy roku 2023 - nominace

Rok se s rokem sešel, a tak je nejvyšší čas opět vyhlásit sběr nominací do ankety Výstupy roku! Neváhejte a nominujte ty nejlepší horské, skalní i závodní úspěchy roku 2023. Od roku 2023 vyhlašujeme nejlepší výkony v těchto kategoriích:   NEZÁVODNÍ KATEGORIE: ● velehory ● hory  ● skály a bouldery (nehorské terény)   ZÁVODNÍ KATEGORIE: ● Jednotná kategorie zahrnujícící sportovní lezení, závodní skialpinismus, ledolezení   Nejlepší výkony v tradiční - nezávodní části ankety mohou být, jako vždy, oceněny titulem Výstup roku a Čestné uznání, případně též Výstup roku s hvězdičkou za mimořádný výkon posouvající hranice světového lezení v dané disciplíně. Ve výjimečných  případech může být uděleno také ocenění Talent roku pro mladé sportovce dosahujících úctyhodných výkonů vzhledem k věku či Zvláštní ocenění ČHS například za víceletý mimořádný projekt (Koruna Himálaje apod.)   V závodních kategoriích budou hodnoceny výkony z průběhu celé uplynulé závodní sezony. Ti nejlepší mohou získat titul Sportovec roku, Čestné uznání a také Talent roku (pro závodníky, kteří se vzhledem ke svému věku nemohou účastnit mezinárodních závodů pořádaných mezinárodními sportovními federacemi).   Shromážděné nominace bude hodnotit odborná porota, ve které budou i naši trenéři, kteří jsou nejlépe schopni vyhodnotit úspěchy závodníků.    Nejhodnotnější výkony v průběhu roku samozřejmě sledujeme, budeme však rádi, když nám pomůžete a opět se zapojíte. Využijte příležitost a nominujte výstup, přelez, skialpinistický sjezd či závodní úspěchy, které se v roce 2023 podařily vám, vašim přátelům nebo známým.    Pokud budete nominovat výkon jiné osoby, musí s tím dotčená osoba souhlasit.   Podávání nominací probíha prostřednictvím online formuláře:NOMINAČNÍ FORMULÁŘ   Pravisdla ankety naleznete zde: Pravidla - Výstupy roku 2023.pdf   Nominace lze podávat do 31. března 2024.   Slavnostní vyhlášení výsledků soutěže proběhne opět koncem srpna v rámci Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují.      Těšíme se na nominace!     ČHS  

SOUSTŘEDĚNÍ REPREZENTACE LEDEN/ÚNOR 2024

V lednu a únoru proběhlo hned několik soustředění našich reprezentantů a členů VSCM. Soustředění byla zaměřena na disciplínu boulder a rychlost a uskutečnila se v tréninkových centrech Jungle Sport park Praha a Hudy Brno, kterým tímto děkujeme za vstřícný přístup a přípravu zázemí. Na všech bouldrových soustředěních je  přítomen buď stavěč bouldrů, nebo naše nová posila Danny Holas, který se angažuje jako asistent a odborný poradce reprezentačních trenérů. Už v minulých letech se  tréninků účastnili také stavěči, takže to není pro reprezentanty novinka. V letošním roce jsme ale nastavili odlišný způsob komunikace a interakce, který si získal okamžitě všechny závodníky a věříme, že takto nastavená spolupráce přinese také zlepšení jejich výkonnosti. Pro další obohacení reprezentantů a jejich trenérů o informace z oblasti sportovní výživy byly zprostředkovány přednášky MUDr. Tomáše Soukupa na téma regenerace, zdravá suplementace, zvyšování výkonu a rizika poruch příjmu potravy. Zuzka Bergrová, mentální koučka reprezentace, probrala se závodníky nejčastější pochybnosti a obavy, které mohou významně ovlivnit optimální výkon na závodech. S některými reprezentanty pak Zuzka navázala individuální spolupráci a její účast na společných akcích bude pravidelná. Jsme rádi, že se podařilo dohodnout také účast několika  špičkových závodníků a závodnic ze Slovenska a vytvořit možnost vzájemného srovnání a motivace. Na posledním soustředění 3.- 4. 2. probíhala simulace závodu v klasickém formátu, aby měli reprezentanti možnost se zdokonalit v hledání správné metody přelezu. Ta byla následně konzultována s přítomnými stavěči. Nejlépe si vedla Viktorie Konečná mezi ženami a Lukáš Mokroluský mezi muži. V mládežnických  kategoriích se dařilo Barboře Bernardové U20  a Tondovi Kořenskému  s Járou Šikulou - oba U18. V nejmladší kategorii U16 pak dominoval Jára Ambroz a Adéla Bodanská.  Na většině soustředění mají reprezentanti k dispozici  fyzioterapeuty z Fyzio Gym Cooper (FGC). Ti si na proběhlé akce (kromě zajištění regenerace) připravili také tréninky na rozvoj dynamiky kyčlí, která vede ke zdokonalení a zefektivnění  lezeckého pohybu v dynamických  krocích a v pohybových moderních  bouldrech. Soustředění v disciplíně rychlost proběhlo 20.1. za účasti všech reprezentantů a organizačně ho zajistil  Rishat Khaibullin. O regeneraci se postarala Markéta Foltýnová z FGC.   A. Gendová, trenérka mládežnické reprezentace ČHS D. Migal, foto

Mezinárodní univerzitní šampionát ve skialpinismu

Německý Berchtesgaden bude během Světového poháru mládeže ISMF hostit také Mezinárodní univerzitní šampionát FISU. Závod Vertical se uskuteční 17. února 2024. Zveme všechny studenty ve věku od 17 do 25 let k účasti!   Bližší informace naleznete v Propozicích.   Dotazy rádi zodpoví na zuzana.rychlikova@ismf-ski.org nebo valeria.ponzo@ismf-ski.org.     M. Petrová ČHS

ROZHOVOR: Aneta Loužecká - Finále SP odzávodila se zapomenutým imbusem v botě a vyhrála

Malá, silná, kudrnatá blondýnka a tak trochu kalamita. To je Aneta Loužecká, česká reprezentantka v ledolezení, která to při práci na plný úvazek, se smůlou věčně nalepenou na patách a s minimálními tréninkovými podmínkami zvládla dotáhnout až na zlatou příčku ve Světovém poháru.  Ledolezení není sport, kterému by v Česku bylo zrovna dvakrát přáno. Klimatické podmínky nevhodné, treninkových prostorů po málu a zájem veřejnosti prozatím také minimální. To ale není nic, co by odradilo někoho tak zapáleného jako je Aneta Loužecká. Když se Anet rozhodla, že ze sportovního lezení “přesedlá na cepíny”, drtila stále dokola pár kamenných a dřevěných chytů na holešovické stěně Mamut. Když už jí to přestalo stačit, dala se do budování vlastního “tréninkového centra” u rodičů na půdě. Začalo to dvěma zavěšenými špalky a dospělo to k několika lezeckým profilům včetně kopie houpající se krychle, jakou mají na drytoolové stěně v ruském Kirově. Nyní už je z Anetčiny půdy, na které trénovaly celé týmy z USA, Francie, Finska, Kanady a dalších zemí, mezi ledolezci opravdový pojem.    Anet sice pracuje na plný úvazek a trénuje do padnutí, ale přesto jí jen málokdy uvidíte bez širokého úsměvu. Tahle veselá nátura jí pomáhá překonat stres, vyčerpání i nekonečné množství absurdních událostí, které jí v životě provázejí. Právě o nich, o ledolezení obecně i letošním zlatém úspěchu na SP v korejském Cheongsongu se dočtete v našem rozhovoru.   V Koreji jsi startovala v obou disciplínách, které byly na programu hned po sobě. To muselo být docela náročné. Má to takhle hodně závodnic, že startují v obou disciplínách?  V obou disciplínách startuje spousta závodnic, protože, podobně jako ve sportovním lezení, i u nás vše směřuje k tomu, že nakonec polezeme kombinaci obou disciplín. Co bylo ale tentokrát opravdu náročné a jiné než obvykle, je právě to, že se rychlost včetně vyřazovacích finálových kol konala jen pár hodin po kvalifikaci v obtížnosti. Přepnout v rozmezí pouhých dvou hodin mezi jednotlivými disciplínami nám dalo zabrat fyzicky i psychicky.Jaká z těch disciplín je ti bližší? Na to je pro mě těžké odpovědět. Mnohem více trénuji obtížnost. Bohužel, v té mě vždy bude částečně limitovat moje výška a krátké rozpětí. Vždy samozřejmě záleží na konkrétní cestě, ale jsou kroky, které jsou pro mne zkrátka mnohem náročnější než pro vyšší závodnice a strávím v nich daleko víc času. Letošní sezónu se na tom mém zrychlení snažím hodně pracovat a úplně poprvé lezu do risku, který ale samozřejmě někdy vyjde a někdy ne. Podmínky pro trénink rychlosti prakticky nemám. Od letošního léta mám na zdi našeho domu postavenou alespoň dřevěnou rychlostní stěnu, ale potřebovala bych led. Ale i přesto, že nemám jak pořádně trénovat, jsem ale paradoxně vždy vozila lepší výsledky právě z rychlosti. Zlatá Aneta na lednovém SP v Cheongsongu (historicky první české zlato)   S jakými pocity a formou jsi do toho závodu v Koreji šla? Povzbuzená úspěchem z Brna (pozn. Aneta zvítězila na EP v Brně v prosinci 2023)?  Myslím, že mám teď nejlepší formu, jakou jsem kdy měla. Problém ovšem nastal zhruba 5 dní před odletem, protože jsem si zlomila svůj cepín. To je asi největší noční můra, co může závodníka potkat. Ty cepíny jsou nám často dělané na míru a sehnat nové je obrovský problém. Do Koreji jsem tedy odjížděla sice s dobrou formou, ale vidinou, že polezu s půjčenými cepíny, což je obrovská komplikace. Cepíny jsou pro nás prodloužené ruce a třeba i jiný šroubek na svém cepínu poznám. Natož pak úplně jiný cepín…   To se ale jednalo o cepín, se kterým lezeš obtížnost, že? Je to jeden z faktorů, který tě v téhle disciplíně nepustil dál? A to ne, že by 15. místo nebylo parádní! Ano, to byl cepín na obtížnost. Kromě jiné geometrie byl ten půjčený cepín také o dost těžší, což při lezení rozhodně pociťuji. V Cheongsongu jsem ale v semifinále prostě udělala chybu a nabrala chyt ve špatném místě. Takže zrovna tenhle pád tím ovlivněný nebyl a dopadla bych pravděpodobně stejně i se svým cepínem.   Loni jsi na stejném místě také zalezla v rychlosti skvěle, a pokud se nepletu, přivezla si stříbro. Má pro tebe Cheongsong nějakou speciální “auru”? Závod v Cheongsongu mám určitě moc ráda, ale že by pro mě měl zrovna tenhle závod nějakou speciální auru, to ne. Jen tam sezóna vždy začíná, a tak je dost síly.   Jsi šílený dříč - jak vypadá tvůj tréninkový plán a sestavuješ si ho sama? Můj tréninkový plán komplikuje fakt, že na plný úvazek pracuji v ZOO. Trénuji pětkrát týdně a i s rychlostí mám čtyři fáze. S prací je to ale problém rozdělit do těch čtyř částí - nedá se to stihnout. Mám tedy teď tréninky rozdělené do dvou delších celků, a jak jsem si už na to za ten rok a půl v ZOO zvykla, tak mi to funguje. Se sestavením rychlostních tréninků mi pomohla Maria Tolokonina (pozn. ruská reprezentantka a trenérka v ledolezení).Na půdě si Aneta postavila tréninkovou stěnu    Je to standard, že si ledolezci trénují tak nějak “po svém”, bez osobních trenérů a složitých plánů?  Teď už moc ne. Momentálně mají týmy své trenéry, fyzioterapeuty, poradce přes stravu. Už to není ten punk, co to býval. Například Švýcaři mají trenéry hned dva. Mně s rychlostí pomáhá právě Maria, ale pro obtížnost si sestavuji trénink sama. Myslím, že po všech těch letech už tak nějak svému tělu rozumím a vím, co na mě funguje.   Řešíš nějak i stravu? Během závodní sezóny jsem ráda, že stihnu jedno jídlo denně, skloubit to s tou prací je fakt problém.   To nezní úplně zdravě… práce na plný úvazek, dojíždění, extrémní trénink, nepravidelná a zřejmě nedostatečná strava a o dostatečném spánku asi taky není úplně řeč.. Přemýšlíš někdy o tom, jestli to z dlouhodobého hlediska není trochu přes čáru?  Ideální to určitě není, ale zatím je na to ale moje tělo zvyklé a funguje.   Je vůbec možné, se tímto sportem uživit a dělat ho naplno profesionálně? Znáš někoho ze soupeřek, komu se to podařilo?Pokud vím, tak na plný úvazek z nich pracuji asi jen já. Samozřejmě nejsme sport jako fotbal nebo hokej, ale většina mých soupeřek se věnuje pouze svým tréninkům, maximálně si u toho v létě, tedy mimo sezónu, přivydělává například vedením kurzů. S nástupem podzimu se z nich ale stávají závodníci na plný úvazek. Anet kromě vrcholového sportu také pracuje na plný úvazek v pražské zoo (foto: Zoo Praha)   Kde vlastně začala tvoje cesta ke zlatu? Jak jsi se k lezení dostala? Před deseti lety a dalo by se říct, že úplnou náhodou, když v Kralupech otevřeli lezecký oddíl. Asi po dvou týdnech lezení mě tenkrát vedoucí poslali na MČR v boulderingu do Slaného. Krom toho, že jsem netušila, co to vlastně ten boulder je, jsem neměla ani vlastní lezečky a den před závodem jsem se je vydala pořídit na stěnu do Holešovic - ano, den před závodem. Za barem byl tenkrát Libor Hroza starší a asi ho zaujalo, jak moc mimo jsem byla a o lezení nic netušila. Nevím... Každopádně, po několika týdnech, co jsem na stěnu v Holešovicích pravidelně docházela mě začal trénovat.   Libor trénuje sportovní lezení, ale právě i drytool a ledolezení, ve kterém dovedl daleko i dceru Lucku. Vycítil v tobě potenciál, že s cepíny by ti to mohlo jít ještě líp než na chytech? Naopak, musela jsem ho tenkrát velmi dlouho otravovat, aby mi dovolil si cepíny vyzkoušet. Když jsem viděla, co s nimi dokáže právě Lucka, přála jsem si být jako ona. A když jsem si pak v osmnácti drytool vyzkoušela, zamilovala jsem si ho natolik, že už jsem u něj zůstala. Ale určitě si nemyslím, že by ve mně nějaký potenciál vycítil, protože první dva roky jsem byla na všech závodech poslední.   Moc dobře znáš i komunitu sportovních lezců, řekla bys že se ledolezci nějak liší? Už to bude šest let, co jsem ze závodní scény a celkové z té komunity sportovního lezení vypadla. Řekla bych ale, že ledolezci jsou si trochu bližší, jsme takoví semknutější. Myslím, že je to hodně dané tím, že závodí mnohem starší závodníci, ostatně, já teď patřím mezi nejmladší. Medaile běžně vozí i závodnice, kterým je přes čtyřicet! V drytoolu jde totiž hlavně o zkušenosti. Tím pádem, se pak závodníci mezi sebou znají opravdu dlouho.   Tak to máš ještě hodně času se zdokonalovat a posouvat! Kam bys to chtěla dotáhnout? A máš třeba nějaký cíl mimo závody? Říkala jsi, že by tě lákaly hory, už jsi zamakala na metodice? Mým největším přáním a takovým tajným snem asi všech závodníků, je olympiáda. Letos se o ní zase hodně mluví a vypadá to poměrně nadějně. A na metodice bych zamakala ráda, ale to by můj den musel mít alespoň 50 hodin, už takhle nic nestíhám. (smích) Anet na boulder závodech v době, kdy se věnovala sportovnímu lezení   Pokud se nepletu, splní se ti ještě jeden sen - odejdeš studovat na Aljašku - je to především kvůli ledolezení? Je velká pravděpodobnost, že by to mohlo vyjít, ale stoprocentní to zatím určitě není. Na univerzitu přijatá jsem, ale sehnat potřebné finance je velký problém. Měla bych studovat Wildlife conservation se zaměřením na lední medvědy, se kterými momentálně pracuji. No a podmínky pro trénink, zejména rychlosti, jsou tam samozřejmě neskonale lepší, než mám v Praze.   Lezla jsi a trénovala jsi dlouho s Luckou Hrozovou, která v ledolezení dokázala taky velké věci. Co nejpodstatnějšího sis od ní vzala?  Lucka mi toho dala z hlediska tréninků a techniky při závodním drytoolu opravdu strašně moc. I když je teď styl závodních cest jiný než za její závodní kariéry, Lucka byla po dlouhou dobu jednou z nejlepších (nejen závodních) ledolezkyň na světě a zkušeností má nepřeberné množství.   Dokázala bys vypíchnout jednu konkrétní věc - radu, tip, myšlenku, kterou ti do lezeckého života dala? Těch rad a myšlenek, co mi do (nejen) lezeckého života dala, by vydalo na knížku. Jednu si ale dodnes opakuji snad před každým startem. Používali ji jak Libor, tak i Lucka: “Hlavně se z toho ne…” Aneta s Luckou Hrozovou na společné ledolezecké expedici na Aljašce   Jak vidíš budoucnost tohohle sportu, má potenciál se v Česku rozvíjet?  Myslím, že určitě. Už teď se základna závodníků zvětšuje. Za ženy se do tréninku hodně opřela Terka Sukačová a i v juniorech máme velmi nadějné závodníky - Matyho Lienertha a Olivera Hamerského. Pilíř v Brně se neustále zvětšuje, nyní je to jedno z nejlepších míst v Evropě, kam za tréninkem obtížnosti můžete vyrazit. Jen ta rychlost ještě chybí.   Pro tvůj sen a vášeň se hodně obětovala i rodina, mamka je určitě tvojí největší oporou a podporovatelkou, jaká byla její první reakce na zlato v Cheongsongu?  Mamka, celá rodina, ale například i kamarádi nebo nadřízená v práci mě podporují hodně. Bez nikoho z nich by pro mě závodění nebylo možné. Kdyby mi například moje nadřízená nevycházela vstříc s volnem na závody, byly by mi veškeré tréninky k ničemu. Máš ale pravdu, že nejvíce mě podporuje právě mamka. To ona se mnou v začátcích trávila každý den hodiny a hodiny na stěně, kde mě jistila. Teď se k tomu po letech trochu vrátila, když mě doma jistí při rychlosti. (smích) No a její reakce na zlato? Nevěřila mi. Opět se totiž projevila moje pověstná smůla a těsně před finálovým během se rozbil live stream. Nikdo ze sledujících tedy nevěděl, jak to vlastně dopadlo. Já jsem sice mamce rychle napsala, že zlato mám, pak jsem ale několik příštích hodin byla offline na dopingové kontrole a kvůli spadlému systému nešlo výsledek nikde dohledat a ověřit. Když jsem jí pak volala, brečela.   S jakou reakcí se nejčastěji setkáváš, když někomu řekneš, že děláš ledolezení? Reakce je z 99% procent vždy stejná. Široká veřejnost vůbec neví o co se jedná a přijde složité vysvětlování, že kromě rychlosti na ledu vlastně nelezeme. Už to umím jako básničku. A lezci si zase myslí, že je to jednoduché, protože celou dobu přeci držíme “madlo”. Je to, myslím, škoda.   Jak už bylo řečeno, máš srovnání i se závodním sportovním lezením. Tak jak bys lezcům popsala, v čem jsou ty největší rozdíly? Předpokládám, že člověk zapojuje jiné svaly atd. Zapojujeme především velké svalové skupiny. Síla v prstech není tolik podstatná. To, že nám ale nemůže natéct, protože je cepín právě to již zmíněné “madlo”, ale není pravda. Když jsem cepíny zkusila poprvé, nateklo mi asi po třech krocích, a to jsem se tenkrát stále ještě věnovala sportovnímu lezení. Největším rozdílem je ale asi fakt, že musíte plně věřit cepínu. Chyty na závodech jsou samozřejmě velmi špatné a vy je cítíte jen zprostředkovaně, prostřednictvím hrotu cepínu. Stačí chyt zatížit o milimetr jinak, či v jiném úhlu a jste dole. Právě proto, je těžké cepínům věřit a získat na nich jistotu a zkušenosti trvá poměrně dlouho. Celkový pohyb mi přijde taky hodně odlišný, a tak vždy, když přecházím z cepínů ke sportovnímu lezení nebo naopak, musím si nějakou dobu zvykat.   A co nějaká zábavná historka z Koreji, určitě se ti stalo něco absurdního, čím se všichni rádi pobavíme. Tak to, že jsem mě i irské závodnici Eimir Mc Swiggan zabouchla veškeré vybavení na pokoji, protože jsem tam zapomněla klíč, je už myslím taková klasika. Ostatní závodníci si už léta dělají legraci, že kdo se kolem mě pohybuje po delší dobu, chytne ode mě takzvaný “Aneta curse”, tedy mou pověstnou smůlu. Sám se o tom přesvědčil třeba Matt Groom, který nám od letošní sezóny dělá komentátora a strávil se mnou večer při natáčení rozhovoru. Ráno potom z Koreji neodletěl, protože si za svou kariéru zcela poprvé zapomněl na hotelu pas. Ale asi nejlepší historka z Koreji je, že jsem celé finále rychlosti odzávodila s imbusem v botě. Zapomněla jsem ho tam při výměně hrotů a celý večer si stěžovala, jak moc mě bolí noha. Všichni jsme ale mysleli, že mám zkrátka jen přemrzlé prsty, protože byla dost velká zima a boty jsou poměrně těsné. Děkujeme Anet za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů na dalších závodech, zejména na Mistrovství světa v kanadském Edmontonu, které je na programu v polovině února. Doufáme, že jí nadšení a zápal, který do tohoto sportu dává a za který jsme jí velmi vděční, vydrží. Věříme, že právě díky tomu a díky výsledkům, kterých Anet na světové úrovni dosahuje, se podaří ledolezení zpopularizovat a do budoucna zajistit, aby podmínky pro jeho provozování byly v Česku lepší.   M. Košatková, ČHS      

EVA MATĚJOVIČOVÁ ZLATÁ NA SP VE SKIALPINISMU!

Česká reprezentantka Eva Matějovičová získala zlato na závodě juniorského Světového poháru ve skialpinismu v italském Bormiu!   Skvělé výkony podala česká reprezentace na víkendových závodech ve Švýcarsku a Itálii. O absolutní senzaci se opět postarala neuvěřitelná česká naděje tohoto sportu - Eva Matějovičová. Evka získala zlato v olympijské disciplíně sprint a spolu s kolegou Ondrou Součkem zabodovala také ve smíšených týmových štafetách, ve kterých obsadili výborné 6. místo! Skvěle si vedl také marek Foltýn, který se ve sprintu umístil na 5. pozici.    GRATULUJEME A DĚKUJEME!      M. Košatková, ČHS

Olympiáda dětí a mládeže 2025 - nominační závody startují!

Olympiáda dětí a mládeže 2025, která zamíří do Moravskoslezského kraje. představí také sportovní lezení, a to v disciplínách boulder a obtížnost. Každý kraj může nominovat čtyři závodníky narozené v letech 2011-2012. Nominační závody odstartují již 18. února 2024. Nominace budou probíhat v rámci celé závodní sezóny Českého poháru ve sportovním lezení 2024 a budou se týkat letošní kategorie závodníků U14 (2011-2012). Pokud kraj nebude mít dostatečný počet závodníku v této kategorii, bude moci "postaršit" závodníka z kategorie U12, avšak pouze ročník 2013. PRVNÍ NOMINAČNÍ ZÁVOD - ČP U14 V BOULDERU - PROBĚHNE 18. ÚNORA 2024.   Z každé disciplíny, tedy obtížnosti a boulderu, bude postupovat vždy jeden nejlépe umístěný závodník daného kraje a kategorie. V případě, že se v obou disciplínách bude jednat o stejného závodníka, bude postupovat další závodník v pořadí.    Na ODM se z každého kraje mohou nominovat dvě dívky a dva chlapci, které mohou doprovázet dva trenéři. Oficiální propozice naleznete zde.     Kalendář závodů ČP U14 - nominačních závodů ODM     Pro účast na nominačních závodech musejí být dodrženy všechny podmínky - platná zdravotní prohlídka, závodní licence, členství v ČHS atd.     Kontaktní osoba: Marcel Janoš - svazový koordinátormarcel.janos@horosvaz.cz, +420 602 713 471     ČHS

Ledolezecká reprezentace přivezla medaile z MSJ a SP!

Ve dnech 18.–28. ledna vyjela česká ledolezecká reprezentace na sérii závodů Mistrovství světa juniorů, které bylo zároveň Evropským pohárem UIAA v Champagny en Vanoise a Světového poháru v Saas Fee. Cestou do Francie, na závod Champagny en Vanoise, bylo naplánováno také lezení v oblasti Eptingen, nicméně počasí bylo značně proti, a tak první lezení muselo počkat až do místa závodu. Pro rozlez jsme zvolili oblast Moutieres, která je skvěle vhodná pro dny, kdy je velmi nepříjemné a deštivé počasí, neboť se jedná o obrovskou jeskyni s poměrně atypickými, silovými cestami v klasifikaci od D5 po D13. Klasa je sice poměrně dost přísná, ale zkušenost je to rozhodně zajímavá.   Samotný závod Mistrovství světa juniorů začínal kvalifikací obtížnosti dívek a celým programem závodu v rychlosti. České barvy hájili v rychlosti Matyáš Lienerth (U18) a Oliver Hamerský (U20). Oba dva postoupili do finále a i přes poměrně málo možností treninku této disciplíny podali velmi pěkné výkony. Oliver nakonec skončil na pátem a Matyáš na čtvrtém místě poté, co v posledním pokusu, v čase, který by pravděpodobně znamenal stříbrnou medaili, minul stopovací tlačítko časomíry. I to je ale specifikum závodu v rychlosti - koncentrace, nasazení a někdy i trochu štěstí. V sobotu byla na pořadu kvalifikace obtížnosti kluků, kde opět závodili oba naši zástupci. Dvě velmi pěkné cesty rozřadily startovní pole a oba kluci postoupili do finále. Jako první lezl velmi pěkně Matyáš. Ten převedl vyrovnané lezení s jedním zamotáním ve výlezu ze stropu, které  znamenalo průběžné vedení, a čekali jsme na zbylé tři finalisty. Lars Dolf (SUI) a Lucas Nieto (ESP) topovali, a tak to chvíli vypadalo na druhou "bramboru". Nicméně, na psychice nejsilnějšího z kvalifikace Yago White (ESP) se možná podepsala pozice největšího favorita finále, nebo možná izolace, každopádně, nakonec skončil až čtvrtý a pro nás to znamenalo obrovskou radost ze zisku bronzové medaile v podání Matyáše. Po U18 nastoupila kategorie U20 a v ní Oliver Hamerský. Do finále postoupil z pátého místa a rozhodně měl šanci na zlepšení. Ve finále lezl pěkně a stabilně až k sérii figure4 na přechodu do stropu. Tento výsledek nakonec znamenal velmi pěkné 4. místo, kdy od medaile Olivera dělil pouze jeden krok.   V neděli bylo na programu další kolo EP UIAA 2023/2024, jehož součástí byl i závod mládeže. Bohužel, s ohledem na oteplení při přípravě závodu, se nepodařilo připravit samostatné cesty a dospělí tak lezli po cestách juniorů, kterým se do EP započetly výsledky z MS. Na start se v kategorii žen postavila Tereza Sukačová a v kategorii mužů Radek Lienerth. Terka měla trochu smůlu v nástupu do kvalifikace, kdy šla na řadu jako druhá a vzhledem k mírným zmatkům mezi registrací a vyvěšením startovních listin nebylo moc času na rozcvičení, což bylo znát i na lezeckém projevu v její první cestě. Ve druhé cestě už se Terky výkon výrazně zlepšil, lezla plynuleji a nadějný pokus zastavilo až nešťastné smeknutí cepínu zhruba ve druhé třetině cesty. Muži, a tedy také Radek Lienerth, lezli odpoledne za mnohem příznivější teploty. Vzhledem k tomu, že junioři měli závodní cesty vylezené, mohli je závodníci díky radám mladších kolegů zkusit "napálit". V první cestě zastavila Radka dlouhá figure4 ve stropě a ve druhé krásně takticky vymyšlený obchvat přes led, kde se mu zasekl cepín a chyběla dostatečná síla k jeho vytažení. "No, na jednoho z nejstarších závodníků startovního pole to nebylo úplně zlé, což neznamená, že to nemohlo být i lepší." Radek L.   V celkovém pořadí se Tereza Sukačová umístila na 15. místě, Radek Lienerth na 28. místě, Matyáš Lienerth na 35. místě a Oliver Hamerský 38. místě.   V pondělí po závodech zahájil český tým přesun směr švýcarské Saas-Fee, který proložil oddechovým lezením u Albertvill - velmi pěkné oblasti navrtané S. Hussonem a dalšími lokálními lezci. Sangliere skýtá řadu cest jak pro úplné začátečníky, tak příjemné dlouhé lezení v cestách střední obtížnosti D8, až 35 m dlouhých. Klasifikace je odpovídající, žádné specifické záludnosti. Pro další dny se stalo základnou Veyras u Crans Montany, čímž děkujeme Dandymu Blahovi za poskytnutý azyl. Úterý byl poslední opravdu mrazivý den, a tak se šlo lézt do Arolly. Na velmi pěkném třídélkovém ledu jsme procvičovali lezecké techniky v různých sklonech ledu a především volný prostor v horách. Středeční oteplení moc šancí na ledolezecký den nedávalo, a tak jsme vyrazili na skialpy. Odpočinkový den znamenal cca 1 200 výškových metrů s výhledy na Matterhorn, Weisshorn a další Walisské krasavce. Lyžování bylo s ohledem na sníh trochu slabší, ale hlavy se vyvětraly dokonale. Poslední volný den mezi závody znamenal další přejezd a další lezení. Vzhledem k počasí byla volba jasná, a to ledy na Simplon passu. Teplota byla ideální - okolo nuly, ale předchozí oteplení nepustilo lezce do původně plánovaných vícedélek.    Závod v Saas Fee byl jedním z mála letošních závodů, kde se sešla česká reprezentace v plném počtu, tedy ve složení Aneta Loužecká, Tereza Sukačová, Oliver Hamerský (U20), Matyáš Lienerth (U18) a Radek Lienerth.  Program závodu začal ve čtvrtek večer registrací a hlavně antidopingovou prezentací. V letošní sezóně se doping začal mnohem více kontrolovat, s plnou dopingovou kontrolou už se potkal například britský tým v Saas Fee, nebo naše Aneta Loužecká po závodě v Korei.   V pátek ráno zahajovaly kvalifikaci v obtížnosti holky a oproti závodu ve Francii byl daleko lépe připravený rozpis závodníků i warm up zóna. Jako první nastoupila Tereza Sukačová na těžší cestě. Nejprve ji zarazil tradičně těžký krok hned v úvodu cesty, jakmile ho přelezla byl jejím jediným problémem až časový limit. V druhé cestě, která byla o trochu lehčí, předvedla velmi pěkný vyrovnaný výkon, který se ve startovním poli rozhodně neztratil. Druhou zástupkyní v ženské kvalifikaci byla Aneta Loužecká. Velmi stabilní, pěkný výkon v obou dvou cestách ji posunul na hranici postupu do semifinále, ale  nakonec to jen velmi těsně nevyšlo. Každopádně, hlavním cílem byla odpolední kvalifikace v rychlosti a přeci jen, na všech závodnících, kteří absolvovali všechny závody včetně Korei, byla znát únava z cestování. Aneta Loužecká obsadila 19 a Tereza Sukačová 25. místo.   Do kvalifikace obtížnosti mužů nastoupil jako první Čech Radek Lienerth. Nové ocelové chyty od Rona Kollera byly pro všechny závodníky trochu neznámou a jako druhý v pořadí kvalifikace neměl moc možnost okouknout "co a jak". Zdánlivě dobrý spoďák hned v první čtvrtině cesty byl dobrý opravdu jen zdánlivě a let, který po něm v podání Radka následoval, byl stejně epesní, jako nečekaný. Pro Matyáše se tak ihned měnily hroty na cepínech. Oliver Hamerský testoval jako první z našich závodníků druhou cestu, kde si většina lidí nevěděla rady s velmi specifickým chytem v polovině cesty. Ve druhé cestě se tak výsledkově všichni naši závodníci potkali právě na onom „zakletém“ chytu, přičemž nejblíže k přelezu byl Maty. V první cestě si po Radkově zkušenosti dali oba mladší kluci pozor na záludný spoďák, který mimo jiné zastavil i výrazně zkušenější lezce, a úspěšně ho přelezli. Maty se sice v dolezu k tomuto "spoďáku" trochu zacyklil, což ho stálo sílu i čas, ale Oliver si poradil perfektně a předvedl výborný výkon až do poloviny cesty. Na seznámení se specifiky Saas Fee se pro mlaďochy jedná o více než dobrý výsledek.  Oliver Hamerský obsadil 35. místo, Matyáš Lienerth 50. a Radek Lienerth 54. místo.   Odpolední kvalifikace v rychlosti žen vynesla Anetu do finále ze suverénní druhé pozice. Finále se lezlo hned v pátek večer a bylo se na co dívat. Aneta doslova vyždímala poslední rezervy energie a hned prvním pokusem nastavila vedoucí laťku. Ve druhém pokusu jí buď ustřelil led, nebo se dopustila technické chybky či menší ztráty koncentrace a i přesto zalezla téměř stejný čas jako v prvním kole. Každopádně, Ola Kosek z Polska byla v druhých pokusech nejrychlejší a převzala si vedení. Bylo tedy jasné, že rozhodne to, kdo udrží nervy na uzdě v posledním rozhodujícím kole. Jako první šla Ola a pokus se jí příliš nevyvedl. Aneta předvedla technicky a takticky super zvládnutý pokus, možná s maličkým zaváháním v úplném závěru, a na poslední závodnici večera se dívala z pozice vedoucí závodnice. Bohužel pro Anet, Lorena Beck, postupující do finále z prvního místa, si svůj nejlepší pokus schovala na rozhodující chvíli a excelentním výkonem o 0,01 s Anetu přelezla. Každopádně, všechny medailistky předvedly skvělý výkon a nás mohla těšit už druhá medaile z letošní série SP v podání Anety Loužecké. Do závodu v rychlosti mužů se na zkoušku postavil nejmladší člen repre Matyáš Lienerth. Velmi specifický led, sklon i délka pro něj byly úplně nové, ale rozhodně Matymu přinesly zajímavou zkušenost.   "Po dlouhé době byl tento výjezd opravdu výjezdem repre týmu. Bylo prima strávit dva týdny pohromadě nejen na závodech, ale také při tréninku či odpočinkových dnech. Rozhodně je to pro nás inspirací a motivací do dalšího treninku."R. Lienerth, závodník a trenér české reprezentace   Posledními závody letošní sezóny budou závody EP v Oulu a Sunderland. Kompletně pak sezónu uzavře MS v kanadském Edmontonu, kde bude ČR reprezentovat pouze Aneta Loužecká.   Na všechny fanoušky ledolezení se těšíme také v sobotu 2. března 2024 na Brněnském  pilíři, kde se uskuteční první kolo ČP v ledolezení na obtížnost 2024. Závod bude koncipován tak, aby si zalezli i začínající závodníci. Těšíme se, že se v sezóně 2024/2025 český repre tým zase rozroste!   R. Lienerth, česká reprezentace v ledolezení

Výherci fotosoutěže - seznamte se s nejlepšími snímky

V průběhu prosince loňského roku jsme vyhlásili fotosoutěž pro členy ČHS, kteří mohli až do poloviny ledna posílat své nejlepší fotky ze skal i z hor. Koukněte, které z nich si vysloužily ocenění na základě hlasování fanoušků ČHS.   KATEGORIE: TRADICE PÍSKOVCE 1. místo - Petr Novotný - Konec se blíží - 239 hlasů 2. místo - Kryštof Míka - Co čumíš - 220 hlasů   3. místo-  Radek Jedlička - Prachovská jehla - 175 hlasů Každý z kluků získává lano TENDON Master 70m a my jim přejeme, aby nikdy nebylo krátké a chytilo každý pád!     KATEGORIE: SKÁLY Z DOMOVA I Z DÁLI 1. místo - Tomáš Petřvalský - Dotkni se nebe - 255 hlasů   2. místo - Marek Smolka - Jura - 119 hlasů   3. místo - Radek Jedlička - noční skály - 94 hlasů   Všichni výherci získávají od partnera SINGING ROCK sadu expresek Colt! Doufáme, že s nimi bezpečně nacvakají spoustu kruhů, borháků i nýtů!     KATEGORIE: HORY, SJEZDY, VÝHLEDY 1. místo - Pavel Szczerba - Mera Peak, Himálaj - 156 hlasů   2. místo - Pavel Szczerba - High camp pod Mera Peak Himálaj - 124 hlasů   3. místo - Jindřich "Blexa" Exner - Když se neleze - 110 hlasů   Pavel, díky dvojímu umístění získává od partnera Hannah Outdoor hned dvě ceny - skialpovou bundu a vestu Hannah Kechu. Jindra se může těšit na skialpovou mikinu Hannah Niro, se kterou udělá parádu na horách i v Ádru!     Děkujeme všem za účast a krásné fotky!

Powered by RSS 2 HTML